Dnešní hotelová snídaně byla zatím nejlepší na letošní cestě. Bufet za 15 rublů na osobu. Třeba hovězí Stroganov nemívám k snídani každý den.
Čekal nás pohodový den s trasou kolem 150 kilometrů. První plánovaná zastávka byl vrchol Běloruska. Když už jsme jich tolik zvládli a tady to bylo při cestě.
Projížděli jsme mimo dálnice a dostali se míst, kudy asi moc turistů nejezdí.
Hodně se tu staví. Nejen ve městech obří komplexy, ale i mimo rostou individuální domy. Běžně používají pórobeton a novostavby vypadají jako u nás.
Výjimečně se vyskytne nějaká zvláštnost.
Co je tady určitě jiné, jsou bezpečnostní prvky. Podobný transformátor s relativně jednoduše přístupnými vodiči je téměř v každé vesnici. To by u nás bylo nemožné.
Vrchol Běloruska s nadmořskou výškou 345 metrů.
Pokračujeme po dálnici, kde je najednou snížení ze 120 na 90 a pak na 60. Zahlédnu příslušníka, jak mi ukazuje abych sjel na parkoviště. Když přišel, tak mi řekl, že jsem byl včera chycen kamerou a mám jít do vedlejšího domečku. Tam jsem zjistil, že je to "výběrna" pokut za rychlost. A mají to zmáknuté. V Bělorusku jsou všechny kamery stažené do jediného systému - výhoda samoděržaví. Ten potom na vybraných místech automaticky signalizuje průjezd hříšníka. Obsluha nahlásí typ auta a značku těm u dálnice, kteří ho odchytí. Někde jsem včera přehlédl, nebo nedobrzdil, snížení z 90 na 70. To většinou bývá u křižovatek někde v polích. Jel jsem 83. Takže jsem si díky tomu vyzkoušel jak to funguje. Stálo mě to 12,75 rublu (140 Kč). Dostal jsem vytištěný doklad včetně místa a fotky s SPZ. Zaplatit se dalo buď pomocí karty nebo hotovosti a to výhradně přes automat. Policisté peníze vůbec neberou do ruky. Bylo nás tam najednou asi pět a průběžně odchytávali další. Musím říci, že přístup všech policistů i úředníků byl naprosto korektní. Žádné diskuze, pouze čistý úřední postup a pomoc s platbou.
Při mém odchodu z domečku najednou vystartoval policejní Hyundai a začal stíhat někoho kdo nezastavil.
V té žluté budce stojí odchytávač.
Pak už jsme nerušeně pokračovali k druhé dnešní zastávce - k zámku Mir.
Kousek od Miru, asi 30 kilometrů, je druhý top běloruský zámek Ňasviž. Na něm máme dnes pokoj. To má výhodu v tom, že se můžeme po nádvoří pohybovat i po zavírací době. Manželka to ocenila při večerním focení.
U zámku je veliký park se soustavou jezer.
Samozřejmě nemohla chybět prohlídka zámeckých prostorů a muzea v nich.
Na všech zámcích v pobaltí i v Bělorusku funguje prohlídka bez průvodce. Na druhou stranu množství hlídacích a informačních dam, je hodně vysoké.
Tahle paní byla nejvíc akční a sama začala ukazovat jak fungovaly historické rekvizity pro tvorbu divadelních ruchů a hluku (déšt, vítr, ...)
Ze zámku jsme šli na večeři do restaurace Skarbnica. Pochutnali jsme si na soljance i boršči. Jako hlavní jídlo byly bramboráky s vepřovým masem a houbami a hovězí na tymiánu.
Procházeli jsme kolem kostela v rekonstrukci. Pán tady má práce "jako na kostele". Rekonstrukce začala v roce 2016 a asi ještě dlouho bude trvat.
Leninův pomník u náměstí nemůže chybět.
Ještě pár fotek zámku už téměř bez návštěvníků.
Stále platí, že všichni lidé jsou milí a většinou usměvaví. Prodejci se dávají do řeči a vůbec nevadí když si u nich nic nekoupíte.
Žádné komentáře:
Okomentovat