15 června 2009

Den 17. - Chicago

Plán :
Prohlídka města na vozítkách Segway
obchod Macy´s s údajně nejkrásnějším stropem technikou Tiffany
Sears Tower

Realita :
Po docela dobrém vyspání v hotelu Sax jsme museli ulovit něco k snídani. Protože čím lepší ubytování, tím je potřeba víc připlatit. V Saxu to mají dokonce vychytané tak, že stačí z pokojového baru vzít jakoukoliv věc na déle než 30 sekund a klidně ji vrátit na místo neotevřenou. Nějaký chytrý senzor to zaznamená a položka se objeví na účtě. Protože jsem si dříve přečetl na internetu reakce návštěvníků, tak jsme na tuto eventualitu byli připraveni.
Zsstavili jsme se v mexické občerstvovně Qdoba Mexican Grill. Tam nám prodali chutné breakfast burrito.
Pak už jsme zamířili do Segway City Tours, kde jsme měli měsíc předem zaplacenou tříhodinovou prohlídku města na vozítkách Segway (3x70$). Po instruktážním videu jsme se rozdělili do tří skupin po asi 10 účastnících. V naší skupině byl i mladý čínský pár z Washingtonu DC, který byl před měsícem v Praze. Prý hezčí město ještě neviděli - to potěší.
Každý si odtlačil svého budoucího miláčka do Millenium parku. Tam proběhla nejprve praktická zkouška a potom asi 2,5 hodinová projížďka. Nemělo to chybu, krásné svezení v příjemném prostředí. Nádherné výhledy na mrakodrapy i na jezero Michigan, pohled na úžasnou fazoli Cloud gate. K tomu všemu ideální počasí. Můžu jenom doporučit. Kdybychom měli zbytečné peníze, tak si snad toho miláčka koupíme domů.

Možná poznáte i fontánu z jednoho seriálu


(* řešení je dole)

Po vrácení na základnu Segway byl cílem ohromný obchodní dům Macy´s. Měl tam být, a taky byl, krásný strop vytvořený technikou Tiffany. Manželka si pořídila nějaké hadříčky a džíny (Levi´s za 20$). Obchod mi připomíná Bílou labuť v Praze jak si ji pamatuji ze svého mládí. Jen je asi 10x větší a nabídka zboží má trochu (hodně) vyšší úroveň. Nikde nebyly žádné davy lidí.
Poslední aktivitou dneška byl donedávna nejvyšší mrakodrap světa Sears Tower a na něm vyhlídka Skydeck. Počítal jsem s tím, že budeme stát ve frontě. Ale skutečnost předčila očekávání. Celkem to nahoru trvalo skoro 2 hodiny. Stáli jsme postupně asi v sedmi frontách. Až dodatečně jsme zjistili důvod. Asi před týdnem totiž byly otevřeny prosklené vyhlídkové plošiny vystrčené ven z budovy. Každý si tak může vyzkoušet mít pod sebou přes 400 metrů prázdna. Je to zvlášení pocit a každý odvážlivec si asi říká, že to sklo snad nemůže tolik lidí udržet. Prý to je ale dobře spočítané a uneslo to i mě :-).
Takhle vypadá 103 pater pode mnou :



Na závěr jsme se postavili i do fronty na výtah směrem dolů. To už naštěstí bylo podstatně rychlejší.
Cestou do hotelu jsme zašli koupit něco sladkého k večeři do Donkin Donuts.
Po včerejším parkování a dnešním čekání na vyhlídku jsme změnili program na zítřek. Asi se nepřesuneme až k Totontu. Nic zajímavějšího než věž jsme tam pro nás neobjevili a chceme si od velkoměsta odpočinout. Přece jen nás na závěr čeká velkoměsto největší - New York. Tam se o auto už nebudeme muset starat.

* Ženatý se závazky

Žádné komentáře:

Okomentovat