Den třicátýosmý - jak jsem si do poslední chvíle myslel, že nebude o čem psát

Dnešní den sloužil hlavně k přesunu. Na cestě jsme neměli žádnou turistickou zajímavost a celková vzdálenost byla 370 mil. Chvíli jsme si ráno přispali. Manželka ještě projevila přání vyfotit si známou ceduli na vjezdu do Las Vegas. Tu jsme totiž neviděli ani při naší cestě v roce 2010.
Když jsme přijeli na místo, tak parkoviště bylo plné. Navíc se tam vyrojili Brazilci ze dvou autobusů. Všichni se samozřejmě chtěli vyfotit



I jeden z Elvisů se tam ukázal. Brazilci nepochopili, že za fotku s ním chce zaplatit. Tak nakonec "zbaběle" utekl.



Pak už následovala poměrně dlouhá cesta většinou nehostinnou krajinou. Dostali jsme se do míst v Arizoně, kde už začínají růst velké kaktusy. Tohle byl jeden z prvních, kterého jsme si všimli



Postupně se objevily i rozvětvené Joshua Tree. Nakonec jsme jeli několik desítek kilometrů podél kaktusů na okolních stráních.

Jediná dnešní plánovaná aktivita měla být a byla šoping číslo 3 v Phoenixu. Ten dnešní outlet byl o dost menší než ty lasvegaské. Měl jen asi 90 obchodů. Ale bylo tam o dost méně lidí. Značky, zboží i ceny srovnatelné jako Las Vegas.
Nakupování jsme ukončili už potmě. Zbývalo nám asi 40 mil do motelu. Veškeré ubytování vybírám s ohledem na dobrý poměr cena/očekávaná kvalita. Samozřejmě za přiměřené peníze. Bezpodmínečným požadavkem je nekuřácký pokoj se samostatnou koupelnou. Ideálně s internetem v ceně. Volbu se snažím ověřovat hodnocením hostů na booking.com a/nebo na tripadvisoru. Zpravidla s hodnocením alespoň 8 z 10. Bohužel v okolí města Eloy byl ten výběr problematičtější. Nakonec jsem zvolil Travelodge Casa Grande se spokojeností 6,6 z 10. S tím, že to tak hrozné nebude a dvě noci přežijeme. Bohužel to bylo horší než moje očekávání. Pozitivní je, že jsme přežili. I proto, že manželka v prvním nabídnutém pokoji nebyla spokojená s čistotou povlečení. A už cestou k pokoji byl na chodbách nepříjemně cítit cigaretový kouř. Reklamoval jsem pokoj. Ovšem i ten náhradní na tom byl podobně. Recepční ani moc neprotestoval, když jsme chtěli vrátit peníze. Je to vůbec poprvé, kdy se nám něco takového stalo.
Hned vedle byl motel DaysInn. Už jsme dříve párkrát tenhle řetězec vyzkoušeli a bylo to v pohodě. Nejprve jsme si ale šli pokoj prohlédnout. Otevřeli jsme dveře. Tam se svítilo a hrála televize. Manželka znejistila. Ale bylo to alespoň čisté. Recepční nám vysvětlila, že asi jen pokojská zapomněla vypnout.
Přinesli jsme kufry do pokoje a tam bylo u umyvadla saranče. To má manželka taky ráda. To jsem ulovil a vyhodil.
Nakonec jsem musel před spaním dát před dveře kufr. Abychom slyšeli, kdyby si někdo v noci přišel pro naše orgány.
P.S. Tenhle motel Days Inn jsem původně neobjednal, protože měl hodnocení jen 5,0 z 10. Ale to jsem ženě raději neřekl. Tak snad ty dvě noci tady zvládneme.