Den dvacátýsedmý - želvy a okružní jízda

Ráno v sedm, přesně podle domluvy, nám Charlotte připravila snídani. Zeptala se co bychom rádi viděli. A já, že živé želvy. Dostali jsme radu, že na 100% jsou na Black Sand Beach. Takže první cíl byl jasný. Jeli jsme tam asi hodinu a půl. A provoz byl pohodový, silnice krásná, počasí dokonalé.
Našeho současné auto - Nissan Altima



Černá pláž má skutečně černý písek z lávy. A želvy jsme na místě našli celkem čtyři. Měli jsme štěstí, protože byl odliv. Všude je napsáno, že se k nim návštěvníci nemají přibližovat blíž než na 15 stop.
Nebylo tu přecpáno turisty, za hodinu přijel jediný autobus, jinak jen pár aut. To se mi líbí.



Jakmile voda začala stoupat, želvy se vydaly k vodě.





Takhle vypadá celá černá pláž, kde jsou želvy (karety zelené)






O kousek dál je krásné klidné místo Whittington Park. Znovu jen pár aut, stín pod stromy, stolky s lavičkami i toalety. Tady jsme si na hodinku udělali havaj na Havaji.



Pohled od silnice při odjezdu



Na ostrově Big Island je i vůbec nejjižnější místo USA. Dá se tam dostat trochu užší, ale stále asfaltovou silnicí. Na konci silnice je rozdvojka na to nejjižnější místo a na pláž se zeleným pískem.



My jsme nejdřív jeli na ten nejjižnější bod. Tam mají odvážlivci skokanský můstek. Děvče na snímku odvahu hledalo, ale nenašlo.



Její přítel to chvilku předtím zvládl. A nahoru vylezl po zavěšeném kovovém žebříku



Vrátili jsme se k rozcestí a vyrazili směr zelená pláž. Ta je bohužel pro normální auto nedostupná. A pěšky bychom to v plném slunci nedali.

Když už jsme byli tak daleko, chtěl jsem si objet větší část ostrova přes město Kona, tak abychom se vrátili do Hilo přes Saddle Road. To je silnice vedoucí v sedle mezi zdejšími čtyřtisícovými vulkány Mauna Kea a Mauna Loa.



Celkem jsme dnes najeli skoro 400 kilometrů. Big Island je skutečně velký. Ale vše bez nejmenšího problému.
Takhle pohodově a příjemně jsem si Havaj představoval.